[ << ] [ < ] [ Domů ] [ > ] [ >> ]

8. Konfigurace systému

• Informace o souborových systémech
• Informace o síti
• Systémové informace

8.a. Informace o souborových systémech

Co je to fstab?

Pod Linuxem musí být všechny používané oddíly zapsány v souboru /etc/fstab, který obsahuje informace o přiřazení přípojných bodů jednotlivým diskovým oddílům a různé další informace (například zda připojovat automaticky, zda je může připojit běžný uživatel atd.).

Vytvoření /etc/fstab

/etc/fstab má speciální skladbu - každý řádek sestává ze šesti polí oddělených nějakým druhem mezery (jedna či více obyčejných mezer, tabulátor,...). Každé políčko má vlastní význam:

• První pole specifikuje oddíl - cestu k blokovému zařízení, na kterém je souborový systém uložen.
• Druhé pole určuje přípojný bod - místo, kam se má filesystém připojit.
• Jako třetí je specifikován typ souborového systému.
• Čtvrté pole je určeno pro volby používané programem mount pro připojování oddílu. Každý typ souborového systému má své vlastní povolené parametry, pro jejich přehled použijte man mount (zobrazení manuálové stránky). Jednotlivé volby se oddělují čárkami.
• Páté pole je používáno programem dump pro určení, zda má být tento oddíl tímto způsobem zálohován. Políčku můžete klidně ponechat hodnotu 0 (nula).
• Šesté pole používá program fsck pro určení pořadí, ve kterém se bude provádět kontrola souborových systémů v případě, že systém nebyl řádně ukončen. Kořenový filesystém by zde měl mít uvedeno 1, ostatní 2 (případně 0, nevyžadují-li kontrolu).

# nano -w /etc/fstab

Pojďme se podívat, jak zapsat volby pro oddíl /boot. Je to pouze příklad, takže pokud jste /boot nevytvářeli nebo nemohli vytvořit, směle tuto část ignorujte.

V našem výchozím rozdělení pro AMD64 je /boot umístěn na oddílu /dev/hda1 (případně /dev/sda*, pokud používáte SATA nebo SCSI zařízení) a je použit systém souborů ext2. Během spouštění systému je navíc požadovaná jeho kontrola, napíšeme tedy:

/dev/hda1   /boot     ext2    defaults        1 2

Někteří uživatelé nechtějí mít z bezpečnostních důvodů automaticky připojen /boot, dosáhneme toho tím, že položku defaults nahradíme klíčovým slovem noauto. Učiníte-li tak, budete muset tento oddíl připojit vždy, když ho budete chtít použít.

Nakonec přidáme pravidla pro /proc, tmpfs a pro CD-ROM mechaniku, a samozřejmě pokud máte další disky nebo oddíly, tak i pro ně.

Pojme tedy vytvořit soubor /etc/fstab:

/dev/hda1   /boot        ext2    defaults,noatime     1 2
/dev/hda2   none         swap    sw                   0 0
/dev/hda3   /            ext3    noatime              0 1

none        /proc        proc    defaults             0 0
none        /dev/shm     tmpfs   nodev,nosuid,noexec  0 0

/dev/cdrom  /mnt/cdrom   auto    noauto,user          0 0

Volba auto říká programu mount, aby se snažil uhádnout použitý systém souborů; hodí se to pro výměnná média, kde se můžete setkat s více možnostmi. Volba user umožňuje připojit CD i pro obyčejné uživatele.

Pro zlepšení výkonu je dobré přidate volbu noatime. Při přistupu k souborům nebude muset docházet k aktualizaci informace o času posledního přístupu, která většinou ani není potřeba.

Soubor po sobě překontrolujte, uložte a ukončete editor.

8.b. Informace o síti

Jméno počítače, domény,...

Další z voleb, kterou musí uživatel podstoupit, je pojmenování svého stroje. Zdá se to jednoduché, ale ve skutečnosti má mnoho uživatelů problémy s výběrem správného jména. Nebojte se, naštěstí jde kdykoliv změnit. Dále budeme používat jméno tux a doménu domacisit. Nejprve nastavíme jméno počítače, hostname:

# nano -w /etc/conf.d/hostname

(Nastavte proměnnou HOSTNAME na jméno stroje)
HOSTNAME="tux"

Nyní jméno domény, tentokrát v /etc/conf.d/net:

# nano -w /etc/conf.d/net

(Nastavte proměnnou dns_domain na jméno domény)
dns_domain_lo="domacisit"

Máte-li NIS doménu (pokud nevíte, co to je, tak ji nemáte), nastavte ji:

# nano -w /etc/conf.d/net

(Nastavte proměnnou NISDOMAIN na jméno NIS domény)
nis_domain_lo="my-nisdomain"

Nastavení sítě

Předtím, než podlehnete pocitu "ale to už jsme přece udělali", měli byste si uvědomit, že nastavení sítě provedené před instalací bylo pouze dočasné pro její potřeby; nyní nakonfigurujete síť nastálo.

Všechny potřebné informace jsou shromážděny v souboru /etc/conf.d/net. Jeho formát je vcelku přímočarý, avšak nevíte-li, jak nastavit síť ručně, nemusí Vám připadat zrovna intuitivní. Ale nebojte se, všechno si vysvětlíme :-). Ukázkovou konfiguraci doplněnou mnoha komentáři naleznete v souboru /etc/conf.d/net.example.

Výchozí volba je nastavení přes DHCP, abyste jej však mohli používat, budete si muset nainstalovat DHCP klienta. Instrukce naleznete v části o instalaci nezbytných systémových nástrojů. Nezapomeňte DHCP klienta nainstalovat.

Potřebujete-li nakonfigurovat Vaše síťové připojení (například kvůli dalšímu nastavení DHCP nebo pro ruční konfiguraci), otevřete /etc/conf.d/net ve svém oblíbeném editoru (v tomto příkladu použijeme nano):

# nano -w /etc/conf.d/net

Uvidíte toto:

# This blank configuration will automatically use DHCP for any net.*
# scripts in /etc/init.d.  To create a more complete configuration,
# please review /etc/conf.d/net.example and save your configuration
# in /etc/conf.d/net (this file :]!).

Pro zadání vlastní IP adresy, masky sítě a brány potřebujete nastavit config_eth0 a routes_eth0:

config_eth0=( "192.168.0.2 netmask 255.255.255.0 brd 192.168.0.255" )
routes_eth0=( "default gw 192.168.0.1" )

Chcete-li použít DHCP a ovlivnit jeho chování, definujte proměnné config_eth0 a dhcp_eth0:

config_eth0=( "dhcp" )
dhcp_eth0="nodns nontp nonis"

Pro přehled všech dostupných voleb se prosím podívejte do souboru /etc/conf.d/net.example.

Máte-li více síťových rozhraní, aplikujte výše uvedený postup na config_eth1, config_eth2, atd.

Nyní uložte konfiguraci a ukončete editor.

Automatické spouštění sítě při startu

Aby byla Vaše síťová rozhraní spuštěna během bootu systému, musíte přidat skript do výchozího runlevelu. Máte-li PCMCIA rozhraní, měli byste tento krok přeskočit, protože taková rozhraní jsou spouštěna init skriptem pro PCMCIA.

# rc-update add net.eth0 default

Máte-li více síťových rozhraní, musíte vytvořit odpovídající initskripty net.eth1, net.eth2,... Můžete pro to použít příkaz ln:

# cd /etc/init.d
# ln -s net.lo net.eth1
# rc-update add net.eth1 default

Informace o síti

Dále budete muset systému sdělit některé informace o síti. Pro převod (resolving) jmen strojů na IP adresy se jako doplněk služby DNS používá soubor /etc/hosts. Tento soubor by měl obsahovat informace o stroji, který právě instalujete, a pokud ve své síti nepoužíváte službu DNS, tak i o dalších počítačích.

# nano -w /etc/hosts

127.0.0.1     tux.domacisit tux localhost

(Můžete přidat informace o dalších počítačích.
Lze použít pouze pevné IP adresy.)
192.168.0.5   janicka.domacisit janicka
192.168.0.6   barborka.domacisit barborka

Změny uložte a ukončete editor.

Nemáte-li ve svém systému PCMCIA, můžete nyní pokračovat systémovými informacemi, jinak čtěte dále.

Volitelně: zprovoznění PCMCIA

Uživatelé PCMCIA by měli nejprve nainstalovat balíček pcmcia-cs. Platí to i pro ty, kdo budou pracovat s jádrem řady 2.6 (i když nebudou používat ovladače z tohoto balíčku, ale přímo z jádra). Použití proměnné USE="-X" je nezbytné, jinak by se nyní začalo instalovat xorg-x11:

# USE="-X" emerge pcmcia-cs

Až se balíček nainstaluje, přidejte pcmcia do výchozího (default) runlevelu:

# rc-update add pcmcia default

8.c. Systémové informace

Heslo superuživatele root

Nejprve nastavíme rootovské heslo:

# passwd

Přejete-li si, aby se mohl root přihlašovat i přes sériovou konzoli, přidejte tts/0 do souboru /etc/securetty:

# echo "tts/0" >> /etc/securetty

Systémové informace

Pro všeobecnou konfiguraci systému používá Gentoo soubor /etc/rc.conf. Otevřete jej a užijte si jeho přehlednou dokumentaci v podobě komentářů :-)

# nano -w /etc/rc.conf

Až provedete potřebné změny, soubor /etc/rc.conf uložte a ukončete editor.

Jak vidíte, soubor je velmi dobře okomentován, což by Vám mělo pomoci s nastavením nezbytných proměnných. Určíte, zda má systém používat Unicode a nastavíte výchozí editor a display manager (grafické přihlašování, například gdm nebo kdm).

Klávesové mapy se v Gentoo nastavují pomocí souboru /etc/conf.d/keymaps.

# nano -w /etc/conf.d/keymaps

Dejte pozor na správnou hodnotu KEYMAP, jinak může psaní na klávesnici dopadnout podivně.

Až dokončíte konfiguraci souboru /etc/conf.d/keymaps, uložte jej a ukončete editor.

Nastavení voleb ovlivňujících hodiny je v souboru /etc/conf.d/clock; změňte jej podle Vašich potřeb.

# nano -w /etc/conf.d/clock

Neběží-li Vaše hardwarové hodiny v UTC, je potřeba navíc přidat řádek CLOCK="local", jinak mohou být posunuté.

Až budete hotovi s konfigurací souboru /etc/conf.d/clock, uložte jej a ukončete editor.

Pokračujte instalací nezbytných systémových nástrojů.

[ << ] [ < ] [ Domů ] [ > ] [ >> ]

Obsah tohoto dokumentu je licencován pod licencí Creative Commons - Attribution / Share Alike.