1.  Automatická detekce nastavení sítě

Možná to prostě funguje?

Je-li Váš systém zapojen do ethernetové sítě používající DHCP protokol, je velmi pravděpodobné, že se již vše automaticky nastavilo. Pokud připojení funguje, měli byste být schopni používat síťové aplikace dostupné na instalačním CD, jako například ssh, scp, ping, irssi, wget a links.

Pokud je síť funkční, příkaz /sbin/ifconfig ukáže další síťová rozhraní kromě lo, například eth0:

# /sbin/ifconfig
(...)
eth0      Link encap:Ethernet  HWaddr 00:50:BA:8F:61:7A
          inet addr:192.168.0.2  Bcast:192.168.0.255  Mask:255.255.255.0
          inet6 addr: fe80::50:ba8f:617a/10 Scope:Link
          UP BROADCAST RUNNING MULTICAST  MTU:1500  Metric:1
          RX packets:1498792 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
          TX packets:1284980 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
          collisions:1984 txqueuelen:100
          RX bytes:485691215 (463.1 Mb)  TX bytes:123951388 (118.2 Mb)
          Interrupt:11 Base address:0xe800

Volitelně: nastavení serverů proxy

Pokud přistupujete k Internetu přes proxy, budete ji během instalace potřebovat správně nastavit. Je to jednoduché - pouze nastavíte proměnnou obsahující informace o proxy serveru.

Ve většině případů stačí definovat proměnnou obsahující jméno serveru. V tomto příkladu budeme předpokládat, že se Vaše proxy jmenuje proxy.gentoo.org a komunikuje na portu 8080.

(Pokud proxy filtruje protokol HTTP)
# export http_proxy="http://proxy.gentoo.org:8080"
(Pokud proxy filtruje FTP provoz)
# export ftp_proxy="ftp://proxy.gentoo.org:8080"
(Pokud filtruje komunikaci pomocí RSYNC)
# export RSYNC_PROXY="proxy.gentoo.org:8080"

Pokud Vaše proxy vyžaduje uživatelské jméno a heslo, použijte pro proměnnou tento zápis:

http://uživatelské-jméno:heslo@proxy.gentoo.org:8080

Testování sítě

Můžete zkusit ping na DNS server Vašeho ISP (najdete ho v /etc/resolv.conf) a nějakou webovou stránku podle vlastního výběru, abyste se ujistili, že pakety odeslané Vaším strojem dojdou do sítě, že správně funguje převod DNS jmen na IP adresy atd.

# ping -c 3 www.yahoo.com

Pokud jste nyní schopni používat svoji síť, můžete přeskočit zbytek této sekce a pokračovat (přípravou disků). Pokud ne, čtěte dále.

1.  Automatická konfigurace sítě

Pokud Vaše síť ihned nefunguje, umožní Vám některá instalační média použít net-setup (pro klasické i bezdrátové sítě), pppoe-setup (pro uživatele ADSL) či pptp (pro uživatele PPTP - dostupné na architekturách x86, amd64, alpha, ppc a ppc64).

Pokud Vaše instalační médium tyto nástroje neobsahuje a Vaše síť ještě nefunguje, pokračujte ruční konfigurací sítě.

• běžní uživatelé ethernetových sítí mohou pokračovat na výchozí: použití net-setup
• uživatelé ADSL mohou pokračovat na  alternativní: použití RP-PPPoE
• uživatelé PPTP mohou pokračovat na  alternativní: použití PPTP

Výchozí: použití net-setup

Nejjednodušší cestou, jak nastavit síť, i když se nespustila automaticky, je spustit skript net-setup:

# net-setup eth0

net-setup se Vás zeptá na pár otázek o Vašem síťovém prostředí. Když je vše hotovo, měli byste mít k dispozici fungující síťové připojení. Otestujte jej, jak bylo ukázáno výše. Pokud testy proběhnou úspěšně, gratulujeme, jste připraveni nainstalovat Gentoo. Přeskočte zbytek této sekce a pokračujte (přípravou disků).

Pokud Vaše síť ještě pořád nefunguje, pokračujte ruční konfigurací sítě.

Volitelně: použití RP-PPPoE

Potřebujete-li PPPoe k připojení k Internetu, všechny verze instalačních CD vám usnadní život pomocí rp-pppoe. Použijte poskytnutý skript pppoe-setup ke konfiguraci spojení. Budete požádáni o jméno ethernetového zařízení (síťové karty), ke které je připojen Váš ADSL modem, IP adresy Vašich DNS serverů a dotázáni, zda potřebujete jednoduchý firewall.

# pppoe-setup
# pppoe-start

Pokud je něco špatně, překontrolujte, že jste správně zadali uživatelské jméno a heslo (/etc/ppp/pap-secrets nebo /etc/ppp/chap-secrets), a ujistěte se, že jste zadali správný název síťové karty. Pokud ethernetové zařízení neexistuje, budete muset načíst odpovídající jaderné moduly - v tom případě byste měli pokračovat ruční konfigurací sítě, kde je vysvětleno, jak na to.

Pokud všechno funguje, pokračujte (přípravou disků).

Volitelně: použití PPTP

Pokud potřebujete podporu PPTP, můžete použít pptpclient z naších instalačních CD. Avšak nejprve se musíte ujistit, že je Vaše konfigurace v pořádku. Změňte obsah /etc/ppp/pap-secrets resp. /etc/ppp/chap-secrets tak, aby obsahoval správnou kombinaci uživatelského jména a hesla:

# nano -w /etc/ppp/chap-secrets

Nyní nastavte /etc/ppp/options.pptp, pokud potřebujete:

# nano -w /etc/ppp/options.pptp

Když je vše hotovo, prostě spusťte pptp (spolu s možnostmi, které jste nemohli nastavit v options.pptp), abyste se připojili na server:

# pptp <server ip>

Nyní pokračujte (přípravou disků).

1.  Ruční konfigurace sítě

Načtení odpovídajících jaderných modulů

Instalační CD se při bootování snaží detekovat všechna připojená zařízení a načíst pro ně odpovídající ovladače ve formě jaderných modulů. Ve velké většině případů odvádí skvělou práci, avšak může se stát, že nenačte vše, co je potřeba.

Pokud net-setup nebo pppoe-setup selžou, je možné, že Vaše síťová karta nebyla detekována. To znamená, že pro ni budete muset načíst odpovídající jaderný modul ručně.

Abyste viděli, jaké jaderné moduly pro síťování poskytujeme, použijte ls:

# ls /lib/modules/`uname -r`/kernel/drivers/net

Vybraný ovladač síťové karty nakonec načteme příkazem modprobe:

(Jako příklad zde načítáme modul pcnet32)
# modprobe pcnet32

Pro zjištění, zda je Vaše síťová karta nyní správně obsluhovaná, použijte ifconfig. Pokud vše proběhlo v pořádku, měli byste vidět něco podobného:

# ifconfig eth0
eth0      Link encap:Ethernet  HWaddr FE:FD:00:00:00:00
          BROADCAST NOARP MULTICAST  MTU:1500  Metric:1
          RX packets:0 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
          TX packets:0 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
          collisions:0 txqueuelen:0
          RX bytes:0 (0.0 b)  TX bytes:0 (0.0 b)

Pokud však uvidíte tuto chybu, síťová karta nebyla detekována:

# ifconfig eth0
eth0: error fetching interface information: Device not found

Pokud máte více síťových karet, jsou pojmenovány eth0, eth1, atd. Ujistěte se, že karta, kterou chcete používat, pracuje dobře, a zapamatujte si, jak se jmenuje, pro další použití v tomto dokumentu. Budeme předpokládat, že používáte kartu pojmenovanou eth0.

Pokud nyní pracuje Vaše síťová karta správně, můžete zkusit znovu použít net-setup nebo pppoe-setup; je možné, že už budou fungovat. Avšak pro ty otrlejší mezi čtenářstvem popíšeme, jak nastavit síť ručně.

Vyberte si jednu z těchto sekcí podle Vaší sítě:

• použití DHCP pro automatické obdržení IP adresy
• příprava bezdrátového přístupu pokud používáte bezdrátovou síť
• porozumění síťovým technologiím vysvětluje, co potřebujete vědět o síťování
• použití ifconfig a route vysvětluje, jak nastavit síť ručně

Použití DHCP

DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) umožňuje automatické nastavení se síti souvisejících údajů (jako je například IP adresa, maska (netmask), adresa všesměrového vysílání (broadcast), výchozí brána (gateway), adresy DNS serverů (nameserver) atd). Funguje jenom tehdy, je-li v síti dostupný DHCP server nebo když ho poskytuje Váš internetový provider. Aby síťové rozhraní obdrželo tyto informace, použijte dhcpcd:

# dhcpcd eth0
Někteří správci sítí požadují, abyste použili
jméno počítače a domény poskytnuté DHCP serverem.
V takovém případě použijte:
# dhcpcd -HD eth0

Pokud to funguje (vyzkoušejte ping na nějaký internetový server, třeba Google), máte nastaveno vše, co potřebujete, a jste připraveni pokračovat. Přeskočte zbytek této sekce a pokračujte (přípravou disků).

Příprava bezdrátového přístupu

Používáte-li bezdrátovou (802.11) kartu, možná budete nejprve potřebovat nakonfigurovat bezdrátová nastavení své karty. Abyste zjistili jejich současný stav, můžete použít iwconfig. Spuštění iwconfig může ukázat něco jako:

# iwconfig eth0
eth0      IEEE 802.11-DS  ESSID:"GentooNode"
          Mode:Managed  Frequency:2.442GHz  Access Point: 00:09:5B:11:CC:F2
          Bit Rate:11Mb/s   Tx-Power=20 dBm   Sensitivity=0/65535
          Retry limit:16   RTS thr:off   Fragment thr:off
          Power Management:off
          Link Quality:25/10  Signal level:-51 dBm  Noise level:-102 dBm
          Rx invalid nwid:5901 Rx invalid crypt:0 Rx invalid frag:0 Tx
          excessive retries:237 Invalid misc:350282 Missed beacon:84

Většina uživatelů bude potřebovat nastavit pouze dva parametry, ESSID (zvané též jméno bezdrátové sítě) a případně WEP klíč. Patří-li zobrazená ESSID a adresa Access Pointu vašemu přístupovému bodu a nepoužíváte-li WEP, je Vaše bezdrátová síť nastavena. Pokud potřebujete změnit ESSID či nastavit WEP klíč, postupujte takto:

(Toto nastaví jméno sítě na "GentooNode")
# iwconfig eth0 essid GentooNode

(Toto nastaví WEP klíč v hexadecimálním formátu)
# iwconfig eth0 key 1234123412341234abcd

(Toto nastaví ASCII klíč - na začátku jej doplňte "s:")
# iwconfig eth0 key s:nějaké-heslo

Nyní si můžete prohlédnout platná nastavení bezdrátové sítě pomocí iwconfig. Jakmile je bezdrátová část funkční, můžete pokračovat konfigurací IP vrstvy, jak je popsáno v další části (porozumění síťovým technologiím) nebo můžete použít nástroj net-setup, jak již bylo popsáno.

Porozumění síťovým technologiím

Pokud vše výše zmíněné selhalo, budete si muset nastavit svoji síť ručně. Není to obtížné, ale nejprve však musíte být seznámeni s některými základními pojmy, abyste si svou síť mohli nastavit k plné spokojenosti. Až dočtete tuto část, budete vědět, co to je gateway, k čemu slouží netmask (maska sítě), jak vypadá broadcast adresa (adresa všesměrového vysílání) a proč potřebujeme nameservery.

V síti jsou všechny stroje (host) identifikovány pomocí své IP adresy (Internet Protocol address). Tato adresa je kombinací čtyř čísel od 0 do 255. No, alespoň ji tak vnímáme - ve skutečnosti sestává ze 32 bitů (jedničky a nuly). Podívejme se na jednu takovou:

IP adresa (číslo):      192.168.0.2
IP adresa (bity):       11000000 10101000 00000000 00000010
                        -------- -------- -------- --------
                           192      168       0        2

Takováto IP adresa je unikátní pro každý stroj (host), mluvíme-li o dosažitelných sítích (tj. všechny stroje, se kterými můžete komunikovat, musí mít unikátní IP adresu). Abyste byli schopni rozlišovat mezi stroji uvnitř Vaší sítě a mezi stroji v sítích jiných, je IP adresa rozdělena do dvou částí: do části identifikující síť a části identifikující stroj (host).

Oddělení je provedeno pomocí masky sítě, skupiny jedniček doplněné skupinou nul. Ta část IP adresy, které v síťové masce odpovídají jedničky, identifikuje síť (síťová část), zbytek identifikuje stroj v síti. Maska sítě může být zapsána ve stejném formátu jako IP adresa:

IP adresa:      192      168      0         2
             11000000 10101000 00000000 00000010
Maska sítě:  11111111 11111111 11111111 00000000
                255      255     255        0
            +--------------------------+--------+
                     Network              Host

Jinými slovy, 192.168.0.14 je součástí naší ukázkové sítě, zatímco 192.168.1.2 už ne.

Broadcast adresa je IP adresa, která má síťovou část stejnou jako Vaše IP adresa, ale druhou část, která normálně identifikuje stroj, tvoří samé jedničky. Každý stroj ve Vaší síti naslouchá na této adrese, ta je proto používána pro posílání paketů určených pro všechny stanice v síti.

IP adresa:     192      168      0         2
            11000000 10101000 00000000 00000010
Broadcast:  11000000 10101000 00000000 11111111
               192      168      0        255
           +--------------------------+--------+
                     Network             Host

Abyste mohli brouzdat po Internetu, musíte vědět, kudy na něj, přes který počítač. Tento počítač se nazývá gateway, brána. Protože je to normální stroj, má také normální IP adresu (například 192.168.0.1).

Řekli jsme si, že každý stroj musí mít svoji vlastní IP adresu. Abyste s ním však mohli komunikovat podle jména, musíte jej nepjrve nějak převést na IP adresu (například z  dev.gentoo.org udělat 64.5.62.82). Služba, která se o to stará, se nazývá name service, a abyste ji mohli využívat, musíte seznámit svůj stroj s adresami takzvaných nameserverů neboli serverů DNS. Uděláte to tak, že je zapíšete do souboru /etc/resolv.conf.

V některých případech slouží Vaše gateway také jako nameserver. Pokud ne, budete muset zadat nameservery poskytované Vaším ISP.

Abychom si to shrnuli - před pokračováním budete potřebovat následující informace:

Použití ifconfig a route

Nastavení sítě sestává ze tří kroků: nejprve si přiřadíme IP adresu pomocí ifconfig, poté nastavíme routování (směrování) na bránu pomocí route a nakonec zapíšeme IP adresy nameserverů do souboru /etc/resolv.conf.

Pro přiřazení IP adresy budete potřebovat svoji IP adresu, broadcast adresu a masku sítě. Poté proveďte tento příkaz, ve kterém nahraďte ${IP_ADDR} svojí IP adresou, ${BROADCAST} svojí broadcast adresou a ${NETMASK} maskou sítě:

# ifconfig eth0 ${IP_ADDR} broadcast ${BROADCAST} netmask ${NETMASK} up

Nyní nastavte routování pomocí route. Nahraďte ${GATEWAY} IP adresou brány:

# route add default gw ${GATEWAY}

Nyní otevřete /etc/resolv.conf ve svém oblíbeném editoru (v našem příkladu použijeme nano):

# nano -w /etc/resolv.conf

Nyní nastavte své DNS servery; použijte následující příklad jako šablonu. Nahraďte ${NAMESERVER1} a ${NAMESERVER2} odpovídajícími adresami nameserverů:

nameserver ${NAMESERVER1}
nameserver ${NAMESERVER2}

To je všechno. Nyní otestujte síť pomocí pingu na nějaký internetový server, třeba Google. Pokud to funguje, gratulujeme, nyní jste připraveni nainstalovat Gentoo. Pokračujte (přípravou disků).