|
Abyste mohli stáhnout potřebné archivy zdrojových kódů co nejrychleji, je doporučeno nastavit používání blízkého mirroru (zrcadla, serveru obsahujícího potřebné soubory). Portage zjišťuje použité mirrory podle proměnné GENTOO_MIRRORS v souboru make.conf. Nejbližší (a tudíž zpravidla i ten nejrychlejší) mirror si můžete vybrat z našeho seznamu a nebo můžete využít nástroj mirrorselect, který Vám výběr usnadní hezkým rozhraním.
Druhé důležité nastavení je proměnná SYNC, opět v souboru make.conf. Obsahuje jméno rsync serveru, který chcete používat pro synchronizaci svého Portage stromu (sbírky souborů ebuild, skriptů obsahujících vše, co Portage potřebuje pro stažení a instalaci softwaru). I když můžete nastavit proměnnou RSYNC ručně (pro použití v České republice je doporučená hodnota rsync://rsync.europe.gentoo.org/gentoo-portage), mirrorselect Vám může ulehčit práci:
Po použití nástroje mirrorselect je doporučeno překontrolovat nastavení v souboru /mnt/gentoo/etc/make.conf! Ještě je potřeba zkopírovat nastavení DNS z instalačního CD do nového systému, aby síť správně pracovala i nadále. Tyto informace jsou uloženy v souboru /etc/resolv.conf.
Připojení souborových systémů /proc a /dev Připojte souborový systém /proc do /mnt/gentoo/proc, aby instalace v novém prostředí mohla využívat informace poskytované jádrem, a rovněž zpřístupněte i systém /dev:
Nyní jsou všechny diskové oddíly inicializovány a základní prostředí připraveno, můžeme do něj tedy vstoupit. Použijeme k tomu chroot, proces je proto také nazýván chrooting. Aktivní prostředí se změní z instalačního média (například z instalačního CD) do nově instalovaného systému (do nového prostředí). Chroot je tvořen třemi kroky. Nejprve změníme aktuální root z / (na instalačním médiu) na /mnt/gentoo (na nově inicializovaných oddílech), poté vytvoříme nové prostředí pomocí env-update (vytvoření proměnných prostředí) a nakonec tyto proměnné načteme do paměti přes source.
Gratulujeme! Nyní jste uvnitř svého nového Gentoo Linuxu. Samozřejmě ještě zdaleka nejste hotovi, proto Vám ostatně také ještě zbývá pár kapitol :-) Nyní byste měli aktualizovat svůj Portage strom na nejnovější verzi. emerge --sync to zařídí:
Blokuje-li Váš firewall protokol rsync, můžete použít emerge-webrsync, který stáhne a nainstaluje aktualizovaný strom Portage jinou metodou. Pokud dostanete varování, že je k dispozici nová verze Portage a že byste jej měli zaktualizovat, je dobré tak učinit. Aktualizaci Portage provedete příkazem emerge portage. Nejprve si vysvětlíme, co profil znamená. Profil je základ každého Gentoo systému. Nejen, že specifikuje výchozí hodnoty CHOST, CFLAGS a jiných důležitých proměnných, ale zároveň nastavuje, jaké verze balíčků bude systém používat. Toto vše udržují vývojáři Gentoo. Dříve se uživatelé o profily téměř vůbec nezajímali. Avšak na architekturách x86, hppa a alpha je nyní možné zvolit z více možností; je k dispozici jeden profil pro jádra řady 2.4 a jeden pro řadu 2.6. Bez dvou profilů by se integrace jader řady 2.6 zkomplikovala. Rovněž uživatelé architektur ppc a ppc64 mají k dispozici více profilů; detaily budou zmíněny později. Zjistit, jaký profil právě používáte, můžete tímto příkazem:
Používáte-li jednu z výše zmíněných tří architektur, výchozí profil používá jádro řady 2.6. Toto nastavení je doporučené, ale máte možnost jej změnit. Někteří uživatelé mohou chtít nainstalovat systém založený na starším profilu využívajícím linuxové jádro řady 2.4. Máte-li k tomu dobrý důvod, nejprve se přesvědčte o tom, že takový profil existuje. Na architektuře x86 použijte tento příkaz:
Ve výše uvedeném příkladu vidíte, že hledaný profil existuje (tj. příkaz ls si nestěžoval na nenalezený soubor či adresář). Profil není doporučeno měnit, avšak chcete-li tak učinit, máte možnost:
Pro ppc je ve verzi 2006.0 k dispozici několik nových profilů.
Podobně i pro ppc64:
USE je jedna z nejmocnějších proměnných, které Gentoo nabízí. Programy mohou být zkompilovány s podporou různých rozšíření, například GTK nebo QT, jiné s a nebo bez podpory SSL, některé s podporou framebufferu (svgalib) namísto X11 (X-serveru). Většina distribucí kompiluje balíčky s podporou co nejvíce věcí, což způsobuje značnou velikost programů a delší čas spouštění, o ohromném množství závislostí ani nemluvě. Proto jsme zavedli USE. Pomocí proměnné USE definujete klíčová slova, která jsou promítnuta do voleb pro kompilaci. Například ssl aktivuje podporu SSL v programech, které ji mohou využít. Nastavení gnome gtk -kde -qt zkompiluje Vaše programy s podporou GTK a GNOME a bez KDE a QT, takže bude Váš systém vyladěn pro GNOME. Výchozí hodnoty USE jsou umístěny v souboru make.defaults Vašeho profilu. Tento soubor najdete v adresáři, kam ukazuje /etc/make.profile, a v jeho nadřazených adresářích. Výchozí nastavení USE jsou výsledkem kombinace všech souborů make.defaults. To, co umístíte do svého /etc/make.conf, je zpracováváno po výchozích nastaveních - pokud něco přidáte, přidá se to i do výsledku, pokud něco uberete (provádí se to znaménkem mínus před konkrétní USE volbou), bude daná možnost ze seznamu USE proměnných odstraněna, pokud v nich vůbec byla. Nikdy neměňte nic uvnitř adresáře /etc/make.profile, tato nastavení by byla ztracena při aktualizaci Portage! Celkový popis USE proměnných můžete nalézt ve druhé části Gentoo Handbooku, (USE proměnné). Ve Vašem systému je popis uložen v souboru /usr/portage/profiles/use.desc.
Jako příklad si uvedeme nastavení USE pro systém založený na KDE s podporou DVD, ALSA a vytváření CD:
Volitelně: lokalizační nastavení GLIBC Pravděpodobně budete používat pouze jedno či dvě lokalizační nastavení (locales). Zadejte je do souboru /etc/locale.gen.
Následující nastavení jsou příkladem, jak povolit angličtinu (Spojené Státy) a češtinu (Česká republika) s odpovídajícími kódováními (například UTF-8):
Nyní je na čase spustit locale-gen. Tento příkaz se postará o vygenerování všech potřebných locales, jak jste určili v souboru /etc/locale.gen.
Nyní pokračujte (konfigurací jádra). |
|