Nastavení KDE — HOWTO

1.  Co je K Desktop Environment?

Projekt

Projekt KDE je projekt svobodného software věnovaný vývoji KDE, grafického desktopového prostředí s otevřeným zdrojovým kódem pro linuxové a unixové pracovní stanice. Vývoj je uskutečňován několika stovkami softwarových inženýrů z celého světa oddaných vývoji svobodného software. Viz Co je projekt KDE.

Software

K Desktop Environment je snadno použitelné desktopové prostředí, postavené na dobře promyšleném aplikačním frameworku, umožňujícím vzájemnou spolupráci aplikací, drag and drop atd. Kromě základních součástí prostředí KDE nabízí také snadno použitelné aplikace pro mnoho úloh: správu souborů, prohlížení Internetu, kancelářské aplikace, práce s emaily,... Vše je zahrnuto v projektu KDE.

Prostředí KDE je dostupné ve více než 70 jazycích a má obrovskou uživatelskou základnu. Pro zájemce je k dispozici spousta screenshotů. Pro více informací o KDE si přečtěte článek Co je KDE? na KDE.org.

Komunita

Existuje mnoho webových stránek KDE komunity. Na KDEnews.org najdete poslední novinky o KDE obecně. KDEdevelopers.org je zaměřena na vývoj KDE, zatímco KDE-forum je vhodnější pro široký okruh uživatelů. Další odkazy najdete na stránce KDE Family.

2.  Instalace KDE

Co potřebujete?

Pokud chcete nainstalovat KDE (nebo podporu KDE), ujistěte se, že máte v USE proměnné klíčové slovo kde a rovněž alespoň jedno z qt3 a qt4. Qt je grafická knihovna používaná KDE a tyto USE-flagy aktivují podporu pro odpovídající verzi knihovny. Balíčků podporujících QT4 je však ještě poskrovnu.

Pokud chcete aktivovat podporu automatického připojování zařízení, jak je vysvětleno níže v kapitole nastavení připojování zařízení v KDE, přidejte do USE proměnné hodnotu hal.

Pokud pro multimédia nechcete použít aRts, zakažte USE flag arts (standardně je aktivní).

Instalace KDE — monolitické balíčky

Projekt KDE vydává nové verze svého desktopového prostředí jako sadu asi šestnácti velkých balíků, z nichž každý obsahuje mnoho aplikací (proto jsou tyto balíky nazývány "monolitické"), takže se sami rozhodnete, které z těchto balíků budete chtít nainstalovat.

Chcete-li vidět, jak vypadá instalace všech těchto balíků, vyzkoušejte následující:

# emerge --pretend kde | less

Pokud nechcete instalovat všechny tyto balíky, můžete je nainstalovat i jednotlivě. Téměř jistě budete chtít balík kdebase, který obsahuje základní balíky KDE a potřebné závislosti. Následující tabulka uvádí některé další dostupné balíky:

Například pokud chcete nainstalovat KDE pouze se síťovými a administrátorskými aplikacemi:

# emerge kdebase kdenetwork kdeadmin

Nebuďte překvapeni, že kompilace KDE nějakou dobu trvá.

Instalace KDE jako rozdělených balíků

Pokud chcete mít ještě větší kontrolu nad instalovanými součástmi KDE, máte možnost instalovat pouze ty konkrétní aplikace KDE, které potřebujete. Chcete-li se dozvědět více o ebuildech pro jednotlivé programy KDE, podívejte se na KDE Split Ebuilds HOWTO.

Vědět, co nainstalovat a co ne, je s dělenými ebuildy mnohem těžší. Gentoo však nabízí několik meta balíků, které zařídí instalaci určitého počtu KDE balíčků:

• Pokud chcete úplnou instalaci KDE, nainstalujte kde-meta. Tímto balíkem získáte všechny aplikace KDE spolu s jejich závislostmi.
• Pokud chcete základní instalaci KDE, nainstalujte kdebase-startkde. Další aplikace KDE si můžete kdykoliv doinstalovat.
• Přejete-li si něco mezi kde-meta a kdebase-startkde, zkuste kdebase-meta. Tento metabalík nainstaluje navíc některé další aplikace, například konsole a kdm.

Tyto tři možnosti jsou extrémy; vás bude pravděpodobně zajímat určitý rozumný kompromis :). Abychom vám trochu usnadnili rozhodování, následující tabulka obsahuje krátký, velmi neúplný, ale přesto užitečný přehled některých dostupných balíků KDE.

Tyto balíky nejsou součástí instalace kdebase-startkde.

A to je pouze špička ledovce. Pokud se chcete dozvědět více o všech dostupných aplikacích KDE, podívejte se na balíčky v kategorii kde-base . Jejich funkce jsou uvedeny v popisu.

Pro přehled, co bude emerge instalovat, použijte emerge -p spolu se stránkovačem less, jinak nemusejí být zobrazeny všechny balíčky.

(Nahraďte vámi zvoleným balíkem či balíky)
# emerge -p kdebase-startkde | less

Pokud jste spokojeni s navrženým výsledkem, vynechte -p. Překlad bude nějakou dobu trvat, neboť KDE je rozsáhlé prostředí. Nebuďte překvapeni, když počítač s překladem nebude hotov okamžitě.

Další aplikace pro KDE

Počet aplikací KDE se neomezuje pouze na ty, dodávané spolu s oficiálními vydáními KDE, ale zahrnuje stovky dalších aplikací, které využívají framework a knihovny KDE. Zde uvádíme pouze několik nejoblíbenějších.

První dojmy

Pojďme se podívat na výsledek. Již vaše maminka vám pravděpodobně radila, abyste nikdy nepracovali přihlášeni jako root; budeme se tedy řídit maminčinou radou a vyzkoušíme KDE jako běžný uživatel. Přihlaste se jako uživatel a nastavte svou relaci (session) tak, aby se po zadání příkazu startx spouštělo KDE. To můžete udělat zapsáním exec startkde do ~/.xinitrc (viz též Using startx v dokumentu X Server Configuration Howto):

$ echo "exec startkde" > ~/.xinitrc

Nyní spusťte grafické prostředí příkazem startx.

$ startx

Přivítá vás aplikace nazvaná KPersonalizer. Gratulujeme, pojďme se teď podívat na to, jak můžeme KDE nastavit...

3.  Nastavení KDE

KPersonalizer

KPersonalizer je aplikace, která provádí základní nastavení KDE. Jedná se o velmi užitečného průvodce, který vám umožní rychle změnit KDE tak, aby vyhovovalo vašim potřebám. Při prvním spuštění KDE je KPersonalizer spuštěn automaticky.

První údaj, který KPersonalizer vyžaduje, je vaše země a zvolený jazyk. Protože jsme do vašeho systému zatím nenainstalovali potřebné jazykové balíčky, bude výběr jazyků velmi sporý — pravděpodobně budete mít na výběr pouze angličtinu. Nyní se tím nezabývejte, jazyk změníme později (samozřejmě pokud budete chtít).

Druhá volba, která je vám nabízena, je Chování systému. Obsahuje aktivaci oken, výběr myší, atd. Pokud vyberete určité chování, je pro snadnější rozhodování zobrazen jeho popis. Pokud si nejste jisti, nepropadejte panice — kdykoliv budete mít možnost jej změnit.

Dále se KPersonalizer ptá na úroveň efektů, která má být nastavena. Čím více efektů požadujete, tím bude KDE pohlednější, ale zároveň bude více zatěžován procesor. Toto varování však berte s rezervou — na 600 MHz procesoru se 128 MB paměti i se zapnutými plnými efekty bude systém stále dostatečně rychlý.

Nakonec se KDE ptá, jaký styl chcete použít. Styl definuje dekoraci okna, téma, tvar tlačítek, atd. Vyzkoušejte více stylů, abyste zjistili, který se vám líbí nejvíce. Zmiňovali jsme už, že je KDE plně nastavitelné?

Nyní zůstaňte sedět a užívejte si — KDE se spustí a přivítá vás pohledné, čisté a funkční desktopové prostředí.

Instalace jazykových balíčků

Pokud angličtina není vaším rodným jazykem nebo pokud jen chcete pracovat s KDE v jiném jazyce, čtěte dále. Nainstalujeme jazykové balíčky pro jazyky, které chcete v KDE používat.

Jazykové balíčky jsou obsaženy v balíku kde-i18n. Pro instalaci vámi zvolených jazykových balíčků je potřeba nastavit proměnnou LINGUAS tak, aby obsahovala požadované jazyky. Doporučujeme tuto proměnnou nastavit v /etc/make.conf, aby při aktualizaci systému nedošlo k odstranění již nainstalovaných jazykových balíčků.

# nano -w /etc/make.conf
(Jako příklad nainstalujeme jazykové balíčky pro češtinu (cs) a 
slovenštinu (sk))LINGUAS="cs sk"

Nyní pomocí emerge kde-i18n nainstalujte odpovídající jazykové balíčky. Po skončení instalace spusťte Ovládací centrum KDE (K menu > Control Center). V této aplikaci můžete ovládat téměř všechny možnosti KDE. Ovládací centrum je mnohem obsáhlejší než KPersonalizer.

Pro změnu jazyka jděte do Regional & Accessibility, Country/Region & Languages a přidejte požadované jazyky. Pro zobrazení vašeho (lokalizovaného) KDE v celé své kráse se odhlaste a znovu přihlaste.

Grafické přihlašování

Pokud chcete použít kdm jako grafický správce přihlašování (což znamená, že se nebudete muset přihlašovat v terminálu a pokaždé spouštět startx), budete muset upravit konfigurační soubor a nastavit systém tak, aby se po startu přepnul do grafického režimu. Vše je samozřejmě dále popsáno.

# emerge --ask kdm

V /etc/conf.d/xdm nastavte proměnnou DISPLAYMANAGER na kdm.

# nano -w /etc/conf.d/xdm
(upravte následující proměnnou:)
DISPLAYMANAGER="kdm"

Vše dokončete přidáním xdm do výchozího runlevelu:

# rc-update add xdm default

Když nyní restartujete počítač, bude jako grafický správce přihlášení použit KDM.

KDM nabídne seznam dostupných relací, z nichž si můžete vybrat, samozřejmě včetně KDE a všech dalších relací nainstalovaných ve vašem systému (detekce používá adresář /usr/share/xsessions/). Pokud používáte KDM, nemusíte tudíž upravovat ~/.xinitrc.

Nastavení připojování zařízení v KDE

KDE nabízí možnost připojovat zařízení jako CDROMy nebo USB disky jediným kliknutím v grafickém prostředí. To docílíte zkompilováním KDE s nastaveným klíčovým slovem hal v USE proměnné a nainstalováním balíčků dbus a hal. Rovněž byste měli přidat démony dbusa hal do runlevelu default a uživatele do skupiny plugdev.

# emerge --ask dbus hal
# rc-update add dbus default
# rc-update add hald default
Přidání uživatele <uživatel> do skupiny plugdev
# gpasswd -a <uživatel> plugdev

4.  Správa instalací KDE

Více současných instalací

Při vydání nové řady KDE (např. 3.5.x, která nahrazuje řadu 3.4.x) se uplatňuje specifická vlastnost správy KDE v Gentoo, kdy je nová verze nainstalována tak, aniž by byla přepsána předchozí verze. Například pokud již máte nainstalované KDE 3.4 a nainstalujete KDE 3.5, budete mít k dispozici dvě verze, jednu v /usr/kde/3.4/ a druhou v /usr/kde/3.5/.

Je třeba poznamenat, že vaše nastavení pro různé instalace KDE budou ve vašem domovském adresáři uchovávána odděleně. KDE 3.4 čte svá nastavení z adresáře /home/<uživatel>/.kde3.4, při prvním spuštění KDE 3.5 je vytvořen adresář /home/<uživatel>/.kde3.5, jsou do něj přenesena aktuální nastavení z KDE 3.4 a tento adresář je pak používán pro ukládání nastavení a dat.

Další důležitá poznámka, kterou je třeba mít na paměti při aktualizaci instalace KDE, je možnost problémů s externími KDE aplikacemi, které máte nainstalovány (např. koffice, amarok nebo k3b), dokud tyto aplikace nejsou zkompilovány pro novou verzi KDE. Proto byste měli ihned, jakmile začnete používat novou verzi KDE, tyto programy znovu nainstalovat pomocí emerge, aby používaly nové verze knihoven.

Odinstalování starých verzí

S nainstalováním více verzí KDE vzniká problém jak odstranit staré verze, když se rozhodneme, že již nejsou potřeba. Bohužel Portage nepodporuje odinstalaci balíku včetně jeho závislostí jediným příkazem, takže pokud například spustíte emerge --unmerge kde, neodstraníte skutečné balíky tvořící KDE.

Pro odstranění instalace KDE (např. KDE 3.4) musejí být odstraněny jednotlivé balíky.

# emerge --unmerge =arts-3.4* =kdelibs-3.4* =kdebase-3.4* ...

To je samozřejmě velmi nepříjemné, zejména pokud máte nainstalováno mnoho balíků KDE. Tuto operaci však lze mnoha způsoby zautomatizovat. Jeden z nich uvádíme jako příklad.

Nejdříve si vypíšeme všechny balíky, které chceme odstranit. Použijeme příkaz equery z balíčku app-portage/gentoolkit:

(Vypíše všechny nainstalované balíky KDE)
# equery list kde-base/
(Vypíše všechny nainstalované balíky KDE a vybere ty z KDE 3.4)

# equery list kde-base/ | grep 3\.4

V tomto místě si raději několikrát zkontrolujte, že výpis odpovídá seznamu balíků, které mají být ze systému skutečně odstraněny. Pokud se domníváte, že je výpis v pořádku, můžete pokračovat a předat tento seznam příkazu emerge --unmerge.

# equery list kde-base/ | grep 3\.4 | xargs emerge --unmerge --pretend

Ještě jednou zkontrolujte výpis a spusťte příkaz bez --pretend. Spustíte tím samotný proces odinstalace.

Po skončení odinstalace by měl adresář /usr/kde/3.4/ obsahovat pouze několik souborů (zejména konfigurační soubory; Portage se řídí pravidlem, podle něhož nikdy nesahá na konfigurační soubory). Pokud chcete, můžete adresář /usr/kde/3.4/ smazat i s jeho obsahem a odstranit tím poslední pozůstatky KDE 3.4.

5.  Často kladené otázky

KDE startuje extrémně pomalu

Ujistěte se, že máte správné nastavení v souboru /etc/hosts:

• Pokud máte statickou IP adresu, ujistěte se, že váš FQDN a hostname jsou správně uvedeny na řádku, např. 192.168.0.10 tux.mojedomena tux
• Pokud máte dynamickou IP adresu nebo pokud nemáte žádná další rozhraní, přidejte váš hostname přímo za výraz localhost, např. 127.0.0.1 localhost tux

Zkontrolujte, zda máte pro disky povolen DMA:

# hdparm /dev/hda
(...)
using_dma       = 1 (on)
(...)

Obsah tohoto dokumentu je licencován pod licencí Creative Commons - Attribution / Share Alike.